Ruffian, přesně tak se jmenuje biografické filmové drama, které natočil režisér Yves Simoneau na motivy skutečné události z roku 1975. Netřeba nikterak zdůrazňovat, že šlo o životní příběh klisny Ruffian, "černé" perly, která se zaskvěla na amerických drahách a ukradla dostihovému publiku srdce, které zlomila v den, kdy se její oči navždy zavřely. Dokážeme si vůbec představit, co je to žít se zlomeným srdcem? Dál čelit životu, když sny jsou rozprášeny ve větru v jediném okamžiku? Když je triumf nahrazen nekonečnou prázdnotou a pocitem viny? Vše je ztraceno v jednou jediném okamžiku, kdy velká černá klisna, jejíž mohutné skoky ji nesou vstříc dalšímu vítězství, potká na dráze v Belmontu svůj osud, který za šumu holubích křídel udeří v celé své obludné šíři...
Scénář k filmu je dílem pánů Jima Burnsteina a Garretta K. Schiffa, kteří se opravdu činili. Režisérského žezla s gracií sobě vlastní chopil i Yves Simoneau, který rozehrál tento smutný příběh tak dojemně, že se nenajde nikdo, koho by svým poselstvím neoslovil. Herecké výkony Sama Sheparda a Franka Whaleye ještě podtrhly celkovou tragičnost a vdechly dramatu celkovou autentičnost tak, že na plátnech kin znovu ožily nejen ty slavné a tragické momenty Ruffianiny kariéry, ale také vztah jejího trenéra k dalším postavám celého příběhu. Spolu s hlavními hrdiny a jejich černou klisnou prožíváme její první triumfy na dráze, ale upřímně, kdo z nás se dokáže zbavit pocitu hořkosti z osudu, který je klisně již od začátku filmu předurčen? Jak by krásné momenty slávy mohly smazat bolestivé sevření srdce každého milovníka koní, který ví, že s každým okamžikem, který se na plátně odehrává, se blíží i osudný den, kdy Ruffian, "královna turfu," naposledy vyběhne ze startovacího boxu do osudného matche s hřebcem Foolish Pleasure? Mezi nejdojemnější momenty filmu patří i přiznání trenéra slavného Secretariata, který klisně přiznává fenomenální převahu a tvrdí, že pokud jí vydrží forma, stane se mnohem slavnější než slavný velikán turfu v USA. Ve všech svých 10 startech Ruffian přesvědčivě exceluje - jako černá labuť vznášející se nad povrchem prolétává cílem a láme jeden časový rekord za druhým. Nikdo už nepochybuje o její třídě - jenže sláva jde často ruku v ruce s neštěstím a kariéra dostihových koní bývá často velmi dramatická. Nikdo nemůže s jistotou říci, co bude zítra.
Čas Ruffian se naplní dne 6.7.1975, kdy v Belmont Parku utrpí fatální zranění, které nejenže ukončí její slibnou kariéru, ale záhy i mladý a slavný život. Navzdory svému tragickému konci však Ruffian nepřestává upoutávat pozornost fanoušků dostihové sportu po celém světě. Žije dál v jejich vzpomínkách.
Tento snímek nám rovněž poskytuje jednoznačnou odpověď na otázku, proč Ruffian jako jediný z plnokrevníků, navždy odpočívá u cílové čáry závodiště v Belmont Parku. Toto místo totiž patří jen jí, černé perle, která od okamžiku, kdy vstoupila na dráhu, byla vždy první - a to i v momentě, kdy ji zastihla osudová tragédie, i tehdy totiž letěla vstříc dalšímu vítězství, jenže už nikdy nedoběhla do cíle.
Autorka recenze: Phar.Lap
Scénář k filmu je dílem pánů Jima Burnsteina a Garretta K. Schiffa, kteří se opravdu činili. Režisérského žezla s gracií sobě vlastní chopil i Yves Simoneau, který rozehrál tento smutný příběh tak dojemně, že se nenajde nikdo, koho by svým poselstvím neoslovil. Herecké výkony Sama Sheparda a Franka Whaleye ještě podtrhly celkovou tragičnost a vdechly dramatu celkovou autentičnost tak, že na plátnech kin znovu ožily nejen ty slavné a tragické momenty Ruffianiny kariéry, ale také vztah jejího trenéra k dalším postavám celého příběhu. Spolu s hlavními hrdiny a jejich černou klisnou prožíváme její první triumfy na dráze, ale upřímně, kdo z nás se dokáže zbavit pocitu hořkosti z osudu, který je klisně již od začátku filmu předurčen? Jak by krásné momenty slávy mohly smazat bolestivé sevření srdce každého milovníka koní, který ví, že s každým okamžikem, který se na plátně odehrává, se blíží i osudný den, kdy Ruffian, "královna turfu," naposledy vyběhne ze startovacího boxu do osudného matche s hřebcem Foolish Pleasure? Mezi nejdojemnější momenty filmu patří i přiznání trenéra slavného Secretariata, který klisně přiznává fenomenální převahu a tvrdí, že pokud jí vydrží forma, stane se mnohem slavnější než slavný velikán turfu v USA. Ve všech svých 10 startech Ruffian přesvědčivě exceluje - jako černá labuť vznášející se nad povrchem prolétává cílem a láme jeden časový rekord za druhým. Nikdo už nepochybuje o její třídě - jenže sláva jde často ruku v ruce s neštěstím a kariéra dostihových koní bývá často velmi dramatická. Nikdo nemůže s jistotou říci, co bude zítra.
Čas Ruffian se naplní dne 6.7.1975, kdy v Belmont Parku utrpí fatální zranění, které nejenže ukončí její slibnou kariéru, ale záhy i mladý a slavný život. Navzdory svému tragickému konci však Ruffian nepřestává upoutávat pozornost fanoušků dostihové sportu po celém světě. Žije dál v jejich vzpomínkách.
Tento snímek nám rovněž poskytuje jednoznačnou odpověď na otázku, proč Ruffian jako jediný z plnokrevníků, navždy odpočívá u cílové čáry závodiště v Belmont Parku. Toto místo totiž patří jen jí, černé perle, která od okamžiku, kdy vstoupila na dráhu, byla vždy první - a to i v momentě, kdy ji zastihla osudová tragédie, i tehdy totiž letěla vstříc dalšímu vítězství, jenže už nikdy nedoběhla do cíle.
Autorka recenze: Phar.Lap