neděle 1. listopadu 2009

Ruffian, film o tragickém osudu s nadčasovým poselstvím



Ruffian, přesně tak se jmenuje biografické filmové drama, které natočil režisér Yves Simoneau na motivy skutečné události z roku 1975. Netřeba nikterak zdůrazňovat, že šlo o životní příběh klisny Ruffian, "černé" perly, která se zaskvěla na amerických drahách a ukradla dostihovému publiku srdce, které zlomila v den, kdy se její oči navždy zavřely. Dokážeme si vůbec představit, co je to žít se zlomeným srdcem? Dál čelit životu, když sny jsou rozprášeny ve větru v jediném okamžiku? Když je triumf nahrazen nekonečnou prázdnotou a pocitem viny? Vše je ztraceno v jednou jediném okamžiku, kdy velká černá klisna, jejíž mohutné skoky ji nesou vstříc dalšímu vítězství, potká na dráze v Belmontu svůj osud, který za šumu holubích křídel udeří v celé své obludné šíři...

Moment z filmu Ruffian

Scénář k filmu je dílem pánů Jima Burnsteina a Garretta K. Schiffa, kteří se opravdu činili. Režisérského žezla s gracií sobě vlastní chopil i Yves Simoneau, který rozehrál tento smutný příběh tak dojemně, že se nenajde nikdo, koho by svým poselstvím neoslovil. Herecké výkony Sama Sheparda a Franka Whaleye ještě podtrhly celkovou tragičnost a vdechly dramatu celkovou autentičnost tak, že na plátnech kin znovu ožily nejen ty slavné a tragické momenty Ruffianiny kariéry, ale také vztah jejího trenéra k dalším postavám celého příběhu. Spolu s hlavními hrdiny a jejich černou klisnou prožíváme její první triumfy na dráze, ale upřímně, kdo z nás se dokáže zbavit pocitu hořkosti z osudu, který je klisně již od začátku filmu předurčen? Jak by krásné momenty slávy mohly smazat bolestivé sevření srdce každého milovníka koní, který ví, že s každým okamžikem, který se na plátně odehrává, se blíží i osudný den, kdy Ruffian, "královna turfu," naposledy vyběhne ze startovacího boxu do osudného matche s hřebcem Foolish Pleasure? Mezi nejdojemnější momenty filmu patří i přiznání trenéra slavného Secretariata, který klisně přiznává fenomenální převahu a tvrdí, že pokud jí vydrží forma, stane se mnohem slavnější než slavný velikán turfu v USA. Ve všech svých 10 startech Ruffian přesvědčivě exceluje - jako černá labuť vznášející se nad povrchem prolétává cílem a láme jeden časový rekord za druhým. Nikdo už nepochybuje o její třídě - jenže sláva jde často ruku v ruce s neštěstím a kariéra dostihových koní bývá často velmi dramatická. Nikdo nemůže s jistotou říci, co bude zítra.
Čas Ruffian se naplní dne 6.7.1975, kdy v Belmont Parku utrpí fatální zranění, které nejenže ukončí její slibnou kariéru, ale záhy i mladý a slavný život. Navzdory svému tragickému konci však Ruffian nepřestává upoutávat pozornost fanoušků dostihové sportu po celém světě. Žije dál v jejich vzpomínkách.

Tento snímek nám rovněž poskytuje jednoznačnou odpověď na otázku, proč Ruffian jako jediný z plnokrevníků, navždy odpočívá u cílové čáry závodiště v Belmont Parku. Toto místo totiž patří jen jí, černé perle, která od okamžiku, kdy vstoupila na dráhu, byla vždy první - a to i v momentě, kdy ji zastihla osudová tragédie, i tehdy totiž letěla vstříc dalšímu vítězství, jenže už nikdy nedoběhla do cíle.

Autorka recenze: Phar.Lap

úterý 11. srpna 2009

Nekorunovaný vítěz matche století 1975 - Foolish Pleasure


Foolish Pleasure byl neporaženým králem dvouletých hřebců v roce 1974 a v roce 1975 zvítězil v Kentucky Derby. O rok později, v roce 1976, porazil dokonce výtečného Forega. Navíc byl úplně prvním miliónářem z řad A 1/1, který byl prodán na veřejné aukci. Zasvěceným fanouškům dostihové historie je však Foolish Pleasure známý především díky tomu, že figuroval v jednom z nejtragičtějších momentů turfu vůbec: běžel totiž v matchi, který vedl ke smrti fenomenální klisny Ruffian.

Foolish Pleasure (What a Pleasure - Fool-Me-Not, Tom Fool) spatřil světlo světa na Floridě na farmě Waldemar. Jako roček byl v roce 1973 na dražbě Fasing Tipton v Saratoze zakoupen obchodníkem Johnem L. Greerem za 20.000 USD a následně svěřen do péče trenéra LeRoye Jolleyho.

Ve svém prvním startu v Hialeah Parku zaběhl 5 furlongů za rovných 0:59 a o 4 1/2 délky zvítězil. Po tomto výkonu se okamžitě přesunul na stakes dostihy, kde rovněž skóroval o 10 délek, což bylo jeho první přesvědčivé vítězství z šesti po sobě jdoucích stakes triumfů. Foolish Pleasure končil sezónu jako neporažený a ověnčený sedmi vítězstvími. Za své výkony byl samozřejmě zvolen šampiónem 2-letých roku 1974 a stal se i nekorunovaným favoritem nadcházejícícho ročníku Kentucky Derby. V roce 1975 zahájil Foolish Pleasure sezónu lehkým vítězstvím v Hileah Parku, kde ho jel Jacinto Vasquez. Dalším triumfem bylo nečekané vítězství ve Flamingo Stakes, kde se Foolish Pleasure dotáhl na mocně finišujícícho Prince Thou Arta (Hail To Reason - Primonetta, Swaps) a doběhl si pro své deváté vítězství v řadě.

Foolish Pleasure, Saratoga 1975

Do Florida Derby nastupoval Foolish Plesure jako favorit v kurzu 1:5. V cíli svedl boj se Sylvan Place (Graustark - Gold Trail, Hasty Road), ale vítězství mu uzmul Prince Thou Art, který zvítězil o 3 a 1/3 délky. U Foolish Pleasura byly dva dny této porážce diagnostikovány rozštěpy na obou předních kopytech. Po rekonvalescenci se Foolish Pleasure vrátil na dráhu ve skvělé kondici, což dokázal svým lehkým vítězstvím proti Bombay Duckovi (Nashua - Egret, Tudor Minstrel) ve Wood Memorialu. Do Kentucky Derby nastupoval jako favorit v kurzu 19:10. Následným výkonem smetl veškeré pochybnosti o své třídě, v cílové rovince za sebou nechal jak Avatara, (Graustark - Brown Berry, Mount Marcy), tak Diabola (Damascus - Bill And I, Baybrook) a zvítězil o 3 1/3 délky. Z Preakness Stakes odešel Foolish Pleasure ostudně poražen o délku outsiderem jménem Master Derby (Dust Commander - Madam Jerry, Royal Coinage), který startoval v kurzu 23:1. I navzdory ostudné porážce byl Foolish Pleasure v Belmont Stakes nabízen v obstojném kurzu 13:10, odešel ale poražen o krk Avatarem.

Foolish Pleasure (ranní galop, Churchill Downs)

Podobným způsobem jako Foolish Pleasure udivovala dostihový svět i mohutná klisna Ruffian. V roce 1975 přišla tedy New Yorská dostihová asociace s nápadem úspořádat dostih století mezi oběma šampióny. Cena pro vítěze byla stanovena na pohádkových 350.000 USD. Majitelé obou koní dostali legální VIP pozvánku k dostihu a obě strany pozvání akceptovaly. Datum konání závodu bylo stanoveno na 6.7.1975.

Fenomenální Ruffian v sedle Jacinto Vasques, 1974

Jacinto Vasquez neváhal ani na minutu a zvolil si do dostihu Ruffian, která byla favoritem a statovala s kurzem 2:5. V sedle Foolish Pleasure se objevil neméně zkušený žokej Braulio Baeza. Od startu se Foolish Pleasure dostal na krátko do vedení, těsně následován Ruffian, která odstartovala u hrazení. Po pár cvalových skocích bylo jasně zřetelné, kdo bude mít v dostihu navrch. Ruffian letěla pekelným tempem ...Po 3/8 míle však oba jezdci uslyšeli zlověstné křupnutí, po kterém se Ruffian náhle a neočekávaně vychýlila z původního směru, přičemž narazila do vedle běžícího Foolish Pleasure. Jacinto se ji snažil okamžitě zastavit, ale klisna skákala doslova po třech, tak velká byla její vůle zvítězit. Když se konečně uklidnila, bylo dílo zkázy dokonáno.

Umístění sezamských kůstek (přední noha koně)

Diagnóza byla nelítostná: roztříštěné sezamské kůstky na pravé přední noze. Opouštěla dráhu ve značném stresu a bolesti, která se rozlila i po publiku. Téměř nikdo z přihlížejících nesledoval osamoceného Foolish Pleasure, který dále pokračoval v závodě bez soupeřky a stal se tak "nezvítězivším" vítězem smutného závodu, díky kterému přišel turf o cenný klenot jménem Ruffian.

Foolish Pleasure po vítězství v osudném matchi století 1975

Sezónu tragického roku 1975 zakončil Foolish Pleasure 5 vítězstvími z 11 startů. Ve své finální sezóně vyhrál hřebec 4 ze svých 8 startů - vč. pověstného vítězství o nos před Foregem v Suburban Handicapu 1976.

Foolish Pleasure ocházel do chovu do hřebčína Greentree Stud ověnčen 16 vítězstvími z celkových 26 startů a s výhrami 1 216.705 USD. Na rozdíl od Ruffian, která se v tu dobu již proháněla na nebeských pastvinách, zářil Foolish Pleasure i v chovu, když se v roce 1980 stal šampiónem plemeníků, což dokázal zoopakovat 3x po sobě. V chovu dal celkem 41 stakes vítězů vč. šampióna Baiser Vole,nar. 1983 (Foolish Pleasure - River Rose, Riverman), Bayforda, nar. 1978 (Foolish Pleasure - Two Rings, Round Table) a What Nonsense, nar.1980 (Foolish Pleasure - Ivorona,Sir Ivor). Navíc byl i výtečným otcem matek. Jeho dcery daly totiž v chovu celkem 44 stakes vítězů vč. šampiónů Caitano, nar.1994 (Niniski - Eversince, Foolish Pleasure) a Nydrion, nar. 1986 (Critique - Nabila, Foolish Pleasure).

Foolish Pleasre uhynul 17.11.1994 na ranči Horseshoe v Daytonu.

Dost možná se na věčných pastvinách setkal s Ruffian, která dokončila, co jí nebylo souzeno dokázat v roce 1975.

Více o hřebci Foolish Pleasure se dozvíte zde.

Zdroj informací: Top 100 Racehorses of the 20th Century
Překlad a úprava: Phar.Lap

Zdroj fotografií: Internet